Po rozhovorech s hráči “A” týmu, které zaznamenaly velký ohlas, jsme se rozhodli připravit pro čtenáře a fanoušky rosického Slovanu 2. část rozhovorů. Respondenty budou tentokrát vybraní funkcionáři a trenéři, těšit se však můžete třeba i na rozhovor rosickými ULTRAS FANS. Jako prvního jsme vyzpovídali nejvyššího muže rosického fotbalu a to majitele Ing. Zdeňka Fukana. Začátkem příštího týdne se můžete těšit na rozhovor s trenérem “A” týmu Michalem Kuglerem.

Pane inženýre, co říkáte na předčasné ukončení všech amatérských soutěží? 

Myslím, že to bylo jediné možné řešení, protože zdraví všech je na prvním místě. Vzhledem k tomu, že jsme měli výborně rozehranou sezonu je jenom škoda, že to tak dopadlo.

Myslíte si, že se fotbal vrátí v létě do normálu a soutěžní ročník 2020/2021 se rozjede jak má?

Nevím, nejsem žádný odborník, abych mohl říct, jak se virus bude chovat. Podle mě tady v nějaké formě zůstane, a tak je možné, že nějaká omezení budou. Ale věřím, že nový ročník začne v normálním režimu.

“A“ tým Slovanu dosáhl nejlepšího umístění ve 110leté historii klubu. Berete konečné 5. místo jako malou náplast na “zmařenou“ sezónu?

Začátek sezony jsme měli špatný, ale potom se projevila kvalita celého mužstva a konečné 5. místo předčilo moje očekávání. Za předvedené výkony bych chtěl touto cestou všem hráčům a realizačnímu týmu moc poděkovat. Velmi si vážím práce trenéra Michala Kuglera, což dokumentuje skutečnost, že od té doby co trénuje v Rosicích byl náš A-tým vždy v popředí tabulky a prezentoval se útočným pojetím fotbalu, který se musí našim fanouškům líbit.

Jste známý tím, že zápasy prvního mužstva hodně prožíváte. Místo volných víkendů se nervujete na fotbale. Stojí Vám to za to?

Mockrát jsem si říkal, že bych měl být víc v klidu. Je to přece jen sport a někdo musí vyhrát a někdo prohrát. Jenže jak se blíží zápas tak je předsevzetí pryč. Asi je to tím, že nesnáším porážky, a tím nemyslím jenom fotbal.

Občas zavítáte i na utkání mládežnických družstev Slovanu. To je pro Vás relax nebo prožíváte i tato utkání?

Na těchto zápasech už jsem víceméně v klidu. I tady ale samozřejmě platí, že chci abychom vyhráli.

Chodíte někdy do kabiny, abyste hráče pochválil nebo jim naopak vyčinil?

Není mým zvykem chodit do kabiny. Myslím, že vše podstatné si řeknou trenéři a hráči mezi sebou. Do kabiny jdu jen v případě, když nám hrozí sestup, abych hráče “povzbudil”. Takže jsem rád, že už jsem tam hodně dlouhou dobu nemusel jít.

Za 20 let, během kterých v klubu působíte, jste zde vybudoval více než reprezentativní areál. Tři hřiště, posilovna, restaurace, hotel… Proč jste si vybral právě Rosice?

Pocházím ze sousedních Tetčic a v té době jsem se více věnoval hokeji. Když fotbalu v Rosicích hrozil zánik, byl jsem osloven skupinou lidí, jestli bych mu nechtěl pomoci. Bral jsem to jako velkou výzvu a chtěl jsem vybudovat takový areál, který se bude z velké části financovat sám, což se do jisté míry podařilo.

Říká se, že fotbal je bezedná studna a majitelé, kteří ho dotují, jsou blázni. Dá se tohle říct i o Vás?

Určitě ne. Moje firma je, co se týče podpory, největším partnerem fotbalového klubu, ale nijak výrazně nepřevyšuje ostatní naše partnery, kterým bych rád tímto vyjádřil poděkování a ujistil je, že si jejich podpory velice vážím a věřím, že naše spolupráce bude pokračovat i nadále.

Slovan Rosice má v současnosti 13 družstev, ve kterých hraje téměř 200 hráčů a hráček. V klubu působí více jak 25 trenérů a v roce 2018 mu FAČR udělil statut Sportovní středisko mládeže okresu Brno-venkov. “A“ tým mužů hraje 3. nejvyšší soutěž v ČR. Jste pyšný na to, co jste vybudoval?

Ano, jsem moc rád za to, kam se náš klub postupem času dostal a jak se zvětšuje. Ale je potřeba si uvědomit, že je to zásluha velkého množství lidí, kteří se na celkovém výsledku podíleli a podílí.

Čeho si za tu dobu, co se o rosický fotbal staráte, nejvíce ceníte?

Nejvíce si cením toho, že se v klubu vždy podařilo dát dohromady skupinu lidí, která měla zájem o jeho posunutí dopředu. Jsem rád, že se mi podařilo domluvit s Petrem Čejkou, aby se ujal funkce ředitele klubu, protože postupem času se klub zvětšoval a vyžadoval každodenní řízení. Já osobně jsem vzhledem k mým aktivitám neměl již tolik času, kolik klub potřeboval. Současně si vážím spousty kamarádů, kteří ve svém volném čase kdykoli přišli na brigádu a pomohli mi s budováním a údržbou areálu.

Který moment či zápas Vám v paměti utkvěl nejvíc a který byste z ní naopak rád vymazal?

Nejvíce vzpomínám na pohárový zápas s tehdy prvoligovou Zbrojovkou Brno (5.10.2012, info z utkání zde), kterou jsme vyřadili před velkým množstvím našich báječných fanoušků. Naopak z paměti bych rád vymazal všechny prohry a dokonce jeden vítězný zápas z této sezony na Vrchovině, kde jsme byli trvale pod tlakem soupeře a nevěřil jsem, že bychom mohli vedení udržet.

Projeví se současný nouzový stav a omezující vládní opatření nějak na fungovaní fotbalu v Rosicích?

Současný stav samozřejmě ovlivní naše příjmy z ubytování a pronájmu prostor a také někteří partneři zmenší naši podporu. Ale tato situace dle mého názoru ovlivní drtivou většinu klubů a možná ve větší míře než nás.

Váš syn je fotbalový agent a zastupuje řadu profesionálních fotbalistů. Můžou se fanoušci Slovanu v nejbližší době těšit na příchod nějakého známého hráče, jakými v minulosti byli třeba Pacanda, Šustr, Kocman či Maléř?

V současné době o žádném takovém hráči neuvažujeme. Jdeme cestou mladých perspektivních hráčů a zatím se nám to daří.

Jak majitel velké firmy a fotbalového klubu tráví volný čas, pokud tedy nějaký má?

Pravidelně si chodím zahrát tenis a rád cestuji, především v zimě někam za teplem.

Děkujeme, že jste si na nás udělal čas.

I já děkuji a přeji všem pevné zdraví a hodně krásných zážitků na našich zápasech.