Před 13 roky zaskočil na tréninku a od té doby působí Miroslav Kratochvíl v rosickém Slovanu bez jediné přestávky. Postupem času prošel všemi mládežnickými kategoriemi a v současnosti vede nejen starší přípravku “B”, ale zároveň působí jako asistent u “B” týmu mužů a člen výkonného výboru.

Mirku, patříte pomalu ke klubovému inventáři. Jak dlouho už ve Slovanu trénujete? 

Jednou, když jsem přišel se svým synem na trénink přípravky, mě požádal tehdejší trenér, abych mu kluky na chvíli pohlídal. Některé už hlídám 13 let

V současnosti působíte nejen u “B“ týmu mužů, za který hraje Váš syn Dominik, ale zároveň jste trenérem starší přípravky “B“, za kterou nastupuje vnuk Erik. Jak obě funkce zvládáte?

Mám práci, která mi to časově umožňuje. Někdy jsem na Slovanu i sedmkrát v týdnu. Ale když vás to baví, tak to není problém.

Svého syna Dominika vedete od jeho prvních fotbalových krůčků, dnes je mu je 20 let. Jaký spolu máte vztah na hřišti a mimo něj?

Řekl bych, že vztah na hřišti i mimo něj je úplně stejný. Někdy je to super a někdy na zabití. Dominik to vidí určitě stejně Jsem rád, že jsem ho do fotbalu nemusel nikdy nutit. I v období, kdy mají kluci na starosti spoustu jiných věcí, si vždy našel na trénink čas a bral to jako samozřejmost.

Přistupujete v tréninku k vnukovi Erikovi stejně, jako kdysi k synovi?

Hlavně se snažím vyvarovat chyb, které jsem dělal u Dominika a viděl jsem je až později. Erik je úplně jiný fotbalový typ, tak jsem sám zvědavý, jak se bude vyvíjet.

Vaše žena je velká fotbalová fanynka, natáčí mistrovské zápasy áčka a pravidelně navštěvuje utkání béčka a starší přípravky. Mluví se u Vás doma často o fotbale?

Ano, často. Teď ale bylo dost prostoru i na jiná témata. Bohužel

Před dvěma týdny usedl na lavičku “B“ týmu nový trenér Jan Kugler. Jak jste se za těch pár dnů stihli poznat?

Od prvního setkání bylo jasné, že ví, co chce a jak toho dosáhnout. Na třetí třídu je to nadstandardní trenér. Doufám, že kluci v béčku budou jeho nasazení opětovat a budou se výkonnostně posouvat.

Po více jak třech měsících odehrálo béčko o víkendu přípravné utkání. Chyběl Vám fotbal?

Určitě. Chyběl všem. Jak hráčům, tak fanouškům. Kdo byl ve Zbýšově, viděl. Ultras fandili a bubnovali celý zápas. I oni si to chtěli po dlouhé době užít. Díky jim!

Aby toho nebylo málo, jste členem výkonného výboru klubu, konkrétně hospodářem. Je to spíše čestná funkce nebo i ta Vám zabírá čas?

Je to spíše čestná funkce. Někdo ji mít musí.

V minulosti jste stál v pozadí příchodu řady talentovaných mládežnických hráčů, které jste objevil v okolí Rosic. Můžete zmínit ty nejpovedenější přestupy?

Slovan Rosice si za posledních pár let vydobyl velmi dobré jméno. Nejen na úrovni mužů, ale i na mládežnické úrovni. Je to hlavně zásluha sportovního ředitele Petra Čejky. Potom není tak těžké přivést do Rosic šikovné kluky z okolí. Mezi největší talenty patří Miroslav Kozel, který už ale hraje za dorost Zbrojovky Brno. Dále jsou to Pavel Král, Ondra Jobánek či Matěj Stojan, kteří naopak patří mezi tahouny rosického dorostu.

Když se někdy stane, že nejste na fotbale ani v práci, co nejraději děláte?

Hrozně rád se nudím. Ale nějak na to není čas.

Děkujeme za rozhovor.