Seriál rozhovorů: Dalším zpovídaným byl Jan Pšikal

V našem seriálu rozhovorů jsme ten dnešní nasměrovali k jednomu z největších srdcařů a hecířů mužstva Janu Pšikalovi…

Jan Pšikal

Datum narození: 20.1.1983
Post: Krajní záložník
Výška: 183 cm
Váha: neprozrazeno
Přezdívka: Pšikin
Dosavadní hráčská kariéra: FC Zbrojovka Brno (dorost), FC Kuřim, FC Zbrojovka Brno, FC Slovan Rosice, Rakousko, FC Slovan Rosice, FK Blansko, FC Slovan Rosice

Honzo, za Slovan jsi odehrál skoro celou svoji dosavadní kariéru v mužské kopané. Mohl bys nám říct, kdo nebo co tě do Rosic tenkrát nesměrovalo a co tě zde stále drží?

Do Rosic mě přivedl v I.B třídě trenér Čuhel. Končil jsem ve Zbrojovce a on tehdy vedl jak Rosice, tak Dolní Kounice. Já chtěl jako mladý nadějný do vyšší soutěže v Kounicích a poprosil jsem trenéra Čuhela, jestli by mě nevzal na trénink a až v autě jsem zjistil, že jedeme do Rosic a né do Kounic. Ale jsem rád, že to tak dopadlo. A co mě tu drží? Asi to, že jsou tu dobří lidé okolo fotbalu.

Jak už jsem zmínil, ve žlutém dresu jsi odehrál celou řadu sezón. Mohl bys stručně zhodnotit mužstvo z dob tvého příchodu, třeba před pěti lety a dnes?

Spíš bych se vrátil na úplný začátek mého angažmá, kdy mě bylo 19 let. Došel jsem jako mladé ucho do Rosic a tady hráli hráči na které jsem se chodil dívat ještě za Lužánky. Kocman, Maléř, Schwarz… To byli hráči, kteří měli přirozený respekt a já mlaďoch je musel poslouchat. Dnes už to tak bohužel nefunguje a mladí hráči neznají slovo respekt. Mají z nás starších pouze srandu, že jsme líní, staří a tlustí Je asi jiná doba. Ten tým tehdy mohl klidně hrát divizi a byl by určitě v čele, možná by jsme čeřili vody ve třetí lize. Rosice vždy měly dost kvalitní kádr, aby se v dané soutěži hrálo nahoře v tabulce. A tak je to i letos.

Stejně jako Petr Malata jsi fanoušky považovaný za ikonu rosického fotbalu. Proto tři stejné otázky i pro tebe: Na které období (sezónu) vzpomínáš nejraději?

Nejraději vzpomínám na postup do 3. ligy. Ten tým tehdy nebyl výjmečný hráči, ale parta byla vynikající a to nás dostalo do třetí ligy. A pak také vzpomínám na sezonu ve třetí lize, kdy jsme vyřadili Zbrojovku. To byly nejkrásnější fotbalové chvíle.

Na kterého ze spoluhráčů vzpomínáš nejraději a se kterým sis nejvíc rozuměl na hřišti?

Nerad bych na někoho zapomněl, díky fotbalu v Rosicích mám spoustu dobrých kamarádu. Ale rád vzpomínám třeba na Honzu Budila, se kterým jsme se na každém tréninku pokopali tak, že to oba muselo pěkně bolet. Po tréninku jsme se ale pozdravili a vše bylo v pořádku. Rád vzpomínám také na Petra Kocmana, který byl výjmečný hráč a člověk.

S kým ze současného týmu se ti nejlépe hraje?

Určitě s Petrem Malatou, protože jsme stejně staří a tlustí. Navíc on dokáže vymyslet spoustu gólů pro celý tým i pro mě.

Tvé herní výkony jsou oceněny i fanoušky týmu, v současné době jsi třetím nejlépe hodnoceným hráčem Slovanu. Co pro tebe tato statistika znamená? Jak se na divácké bodování dívá kabina? Bere ho vážně?

Cože? Já jsem až třetí? Musím si tedy posílat více hlasů… Byly doby, kdy byly statistiky důležité, ale teď vím, že jsou důležitější věci.

Daří se ti i střelecky, dělíš se o první místo s Petrem Malatou (nepočítám Ondry Ullmanna, který má započteny všechny branky v sezóně i mimo náš tým). V čem vidíš svoji dobrou brankovou potenci?

Dal jsem stejně golů jako Petr, ale on hrál o 15 zápasů míň. Je to jednoduché, tolik nebráním a obránci na mě zapomínají, protože na hřišti nevypadám nebezpečně.

V současné době asi nejsme v tabulce na pozici, kterou bychom my, fanoušci očekávali. Myslíš si, že do konce sezóny se tabulkové postavení zlepší? Vyvíjí se podle tebe herní pohoda v týmu k lepšímu?

Vše se dost zlepšilo příchodem našeho konzultanta. Ten člověk ví, o čem je fotbal a myslím, že i my se budeme zlepšovat, jen to potřebuje čas.

Jsme „remízovým“ králem naší soutěže. Čím myslíš, že je to způsobeno?

Tím, že Petr Malata nemohl hrát. On je rozdílový a golový hráč. On by remízové zápasy dokázal převážit na naši stranu.

Co říkáš na rosické diváky? Dovedou tě vyhecovat k lepšímu výkonu?

Ti jsou skvělí a patří jim velký dík. Myslím si, že na této úrovni není moc takových fanoušků, jaké mají Rosice. Jen si zaslouží, abychom více vyhrávali.

Teď Honzo, musí přijít i otázka tvého dalšího fotbalového působení. Jak dlouho ještě plánuješ oblékat dres Slovanu (my doufáme že napořád)?

Tady se nabízí odpověd, dokud se do něho vlezu. Ale je to úplně jednoduché, jistojistě je toto moje poslední sezóna v Rosicích. A pokud to náhodou po sezoně bude jinak, prosím smažte tento rozhovor. Ne, je to definitivní, bohužel nemládneme a je čas přenechat to mladším.

Loni ses oženil, narodila se ti dcera. Asi krásný rok že?

Abych to uvedl na pravou míru, svatba byla předloni. Narození dcery bylo to nejlepší, co se mi v životě stalo a já si užívám každý den, kdy můžu být se svou rodinkou.

Na závěr, je něco, co bys chtěl vzkázat fanouškům Rosic?

Ještě jednou jim poděkovat za to, že nám fandí a ať nepřestávají fandit, když to zrovna není podle jejich představ. A to bohužel není nikdy, protože z tribuny to vypadá jednoduše, ale na hřišti je to někdy těžký. Obzvlášť když máte nadváhu. Taky přeji všem, kdo bude číst tento rozhovor, krásné slunné dny…

 

Jsem rád, že sis udělal chvilku času a odpověděl na otázky. Přejeme ti hodně osobních i sportovních úspěchů a ještě hodně zápasů ve žlutém dresu. Za všechny sportovní fandy

Franta Pokorný

 

About

Kategorie: A tým