Druhým respondentem druhého dílu rozhovorů je trenér Michal Kugler. Současný lodivod “A” týmu se mimo jiné zpětně ohlíží za předčasně ukončeným soutěžním ročníkem 2019/2020 a zároveň pomalu začíná vyhlížet ročník 2020/2021, který bude už jeho šestý na lavičce Slovanu.

Michale, můžete s odstupem 14 dnů, kdy FAČR ukončil všechny amatérské soutěže, zhodnotit v kostce právě skončenou sezónu?

Čekali jsme to, pokud by se hrálo, bylo by to velké riziko pro zúčastněné. Sezóna byla jednoznačně úspěšná.

Rosice pod Vaším vedením dosáhly nejlepšího umístění v klubové historii. Očekával jste něco takového před sezónou?

Rosice ne pod mým vedením, ale pod naším vedením. Sám bych nic nedokázal. Je tam majitel Ing. Fukan, ředitel Čejka, vedoucí mužstva Bílek, trenéři brankářů Hron a Soustružník, maséři Kříž a Luděk Kugler. Naši diváci a především hráči (jak říká pan Uličný “krásní lidé”). Jsem přesvědčený, že to umístění si klub i město zaslouží.

Podělte se prosím se čtenáři o Váš nejhezčí zážitek z uplynulého soutěžního ročníku i o ten nejméně příjemný.

Myslím, že zápasy s Frýdkem, Uničovem, Blanskem, Kroměříží a všechny tři s Olomoucí měly vysokou úroveň. Přístup a výkon byl špatný v Otrokovicích, tam jsem neviděl zápal a chuť se obětovat. Nepovedené to bylo i v Kunovicích se Slováckem, tam jsme všichni vstávali až ve dvanáct, když skončil zápas. Je sice pravda, že jsme ve středu hráli povedený zápas s Velmezem a soupeř měl volno, ale náš protivník nám ukázal, že se i na tak nekvalitní a vysoké trávě dá hrát rychlý a technický fotbal.

Které vítězství pro Vás osobně bylo to nejcennější?

Určitě to první v Uherském Brodě. Mělo velkou váhu a bylo správným pozitivním impulsem pro sebevědomí. Věřil jsem, že na soutěž máme a že žádné Waterloo nebude. To, že se nezachráníme (mohlo padat šest týmů), to samozřejmě hrozilo. Ale šli jsme do soutěže s pocitem, že jsme pro přípravu udělali vše, jak jsme nejlépe uměli. I v Petřkovicích po těsné prohře jsem neměl špatný pocit, věřil jsem. Body jsme od druhého zápasu začali pomalu sbírat. Sice po jednom, ale přibývaly.

Plánujete už přípravu na novou sezónu?

Samozřejmě čas plyne, je to nutnost. Jsme v denním kontaktu s Petrem Čejkem. Příprava začíná 8.6. Doufám, že to ten bacil, jak říká moje tříletá dcera Renatka, dovolí a budeme moci začít.

Zůstane současný kádr “A“ týmu pohromadě nebo dojde k nějakým odchodům?

Teď je to v jednání, uvidíme. Divil bych se, kdyby k nějakému odchodu nedošlo. Ale pokud zůstanou všichni, budu velmi rád.

Máte v hledáčku nějaké posily?

Ano, víme, kde bychom tým měli doplnit. Přece jenom ne vždy byla docházka některých hráčů na úrovni třetí ligy.

Říká se, že po postupu je nejtěžší druhá sezóna. V případě Rosic to tak v sezóně 2012/13 bylo a z MSFL se sestoupilo. Co očekáváte od příští sezóny Vy?

Stát se může všechno, třeba i postup. Uděláme vše pro to, abychom to zvládli. Opakuji, nesmíme nic podcenit a moc pracovat.

Udržujete nějak v době nouzového stavu kontakt s hráči a členy svého realizačního týmu?

Jsem na slova nouzový stav alergický. Ještě to není tak dlouhá doba. S hráči a s realizačním týmem samozřejmě v kontaktu jsem, přehled mám.

V řadě rozhovorů s hráči zaznělo, jak výborně funguje kabina a jak skvělé vztahy mezi sebou hráči mají. To je to opravdu taková “idýlka“?

Kabina je zdravá, v českém fotbale tady vede cesta k úspěchu. Respekt ke spoluhráčům, hrdost a úcta ke klubu. Samozřejmě, je to někdy i nepříjemné, ale v dodržování týmovosti jsem nekompromisní.

Všechny rosické fanoušky určitě zajímá další působení Petra Malaty, který v červenci oslaví 38. narozeniny. Sám hráč řekl, že se rozhodne v létě. Počítáte s ním pro příští sezónu?

Je to otázka pro něho. Já můžu říct, že bych byl rád, kdyby pokračoval. Je to náš Ronaldo special one. V zimě se dostal do výborných kondičních parametrů, byl by úspěšný i na jaře. Malata a moje přítelkyně v karanténě nesmí přibrat. A k jeho věku, Petr není opotřebovaný. Je to tím, že nehrál takovou soutěž na jakou měl výkonnost. Hlavně v zápasech doma nám vždycky pomohl. On může hrát třetí ligu i ve čtyřiceti.

Jak trávíte volný čas vzniklý absencí tréninků a zápasů? Jak moc Vám fotbal chybí?

Stres z fotbalu mi nechybí, kluci ano. Jsem hodně v práci, víc se věnuju dcerám, jezdím venčit pejsky mojí mamince do Bystrce, hodně cvičím na kytaru, snažím se posilovat a vzdělávat. Já se neumím moc flákat, jsem rád, když jdou věci dopředu. Zprávy moc nesleduji, jenom na začátku, pak to odnesl telefon díky mé cholerické povaze. Rozhodl jsem se, že se z toho nezblázním. Vzpomněl jsem si na svou babičku, to byl svatý člověk. Měla osm dětí, dvě přežila, zažila dvě světové války, překonala vážné onemocnění. Měla obrovskou vnitřní sílu a hodně mě naučila. Naši předci zažili horší časy, jsme moc rozmazlení. Je potřeba zvednout hlavu, zvládne se to.

Jaký je Váš názor na pokračování 1. a 2. ligy a je podle Vás jejich dohrání reálné?

Přál bych si, aby se první a druhá liga dohrála. Přál bych si, aby Zbrojovka postoupila do první ligy. Stojí to všechno na tenkých nohách. Pokud se začne a někdo z hráčů se nakazí covidem-19, pravděpodobně půjde celý tým do karantény a soutěž bude ukončena, protože bude neregulérní. To nemluvím o tom, že se fotbal hraje pro lidi. Většina přenosů je na placeném kanálu, který nemá každá domácnost. Otazníků mě napadá mnoho.

Michale, děkujeme Vám za rozhovor a dodatečně gratulujeme k úspěšné sezóně.

Ať žije FC Slovan Rosice! Přeji zdraví všem lidem. Děkuji.